moralniprincipy - Mravní kodex - jak vznikne a proč se jím lidé řídí?

Každá kultura každého věku se spoléhala na mravní kodex, který poskytuje obecné vodítka pro chování, které přispívají ke společenské harmonii a napomáhají přežití. Ačkoli se mnohé z těchto mravních kodexů minulosti nemohou na konci dvacátého století zdát zvlášť aktuální, tak když byly tyto zákony vyhotoveny, tak úplně aktuální byli. Pomáhali zajistit pokračování rodiny, skupiny a národa. Poskytovaly způsob, kterým lidé obhájili základní zásady čestnosti a vzájemné důvěry. Stručně řečeno, mravní kodex zajišťoval nejdůležitější principy, podle kterých žili lidé mírumilovně, úspěšně a vzájemně si důvěřovali.

Avšak počátkem 80. let 20. století, jak se L. Ron Hubbard nepokrytě vyjádřil, se svět stal hotovou džunglí. Známky toho byly všude. "Chamtivost je Bůh", to byl populární aforismus té doby, dokud se pomocí manipulace s kapitálem a podvodů vydělávalo nehorázné jmění. Pokud umění a zábava něco odrážely, pak 80-te roky znamenaly začátek opravdu příšerné éry nečekaného násilí. Pak, také, kdo může zapomenout na to, co 80-te roky znamenaly ve smyslu násilí v centrech velkoměst, kde se dvanáct a třináctileté děti navzájem vraždili absolutně bez jakýchkoli skrupulí. Odtud pramení mrazivá rezonance takových termínů jako je "drive-by shooting" (náhodné střílení z auta na lidi, které člověk míjí) a "gang-bang" (pohlavní styk několika mužů po sobě s jedinou ženou).

Bylo to tedy kvůli této scéně, kde chyběla morálka, že L. Ron Hubbard roce 1981 představil svou Cestu ke štěstí. Je typické, že jeho přístup byl z širokého historického i kulturního záběru. Tak jak potřebovali morální kodex všechny starověké kultury, aby jim pomohl udržovat jejich strukturu, prohlásil, totéž dělá i ten náš; protože staré hodnoty byly zničeny, ale nebyly nahrazeny novými. Mravní normy minulých dob, které byly založeny na náboženství, vyžadovaly víru, které už mnoho lidí nebylo v současné době schopných .. A teorie, jak došel k závěru, podle nichž by děti samy přirozeně zaujaly morální postoj, také nebyly spolehlivé. A tak napsal Cestu ke štěstí.

Toto dílo je ojedinělé jako jediný etický kodex zaměřený na pragmatickou, vysoce moderní a vysoce cynickou společnost. Jako první dílo svého druhu, které je zcela založeno na zdravém rozumu a je zcela nenáboženského charakteru, neobsahuje nic jiného než výzvu ke zdravému rozumu čtenářů a je určeno k tomu, aby jim pomáhalo jeho pravidla skutečně používat ve svém každodenním životě. Pod mnoha rozdíly národnostních, politických, rasových, náboženských nebo jiných odstínů si musíme my lidé, každý z nás jako jedinec, vybudovat svou cestu životem. Taková cesta, kterou učí Cesta ke štěstí, může být zvládnuta lépe, pokud jsou pravidla, která prezentuje, známé a dodržovány.

Život v nemorální společnosti může být daleko více než jen prostě náročný, když jsou zesměšňováno dokonce i nejzákladnější lidské hodnoty. Proti těmto zadluženým morálním trendem obsahuje Cesta ke štěstí pana Hubbarda 21 jednotlivých pravidel - každé z nich představuje životní pravidlo důležité v naší celosvětové obci pro kohokoliv. Skutečně, v současné době je v oběhu více než 50 milionů výtisků této brožury v 50 zemích a 18 jazycích, aniž by byl konec na dohled. Až dosud dostalo dílo čtyři uznání od Kongresu Spojených států a bylo nadšeně schváleno policií, čelními představiteli, podnikateli a učiteli. Je základem vysoce úspěšných kampaní "Dávejte dobrý příklad" a "Odstraňte drogy ze školních prostor", týkající se více než 5 milionů amerických studentů ve více než 7000 základních, nižších středních a středních školách. Tyto kampaně následně dostali doporučení od guvernérů více než 30 států a zároveň od řídících pracovníků státních programů proti zneužívání alkoholu a drog a od vzdělávacích kateder ve stovkách komunit po celých Spojených státech.

Ta chvála je velmi zasloužená. Jedna škola z Ohia předtím, než se zúčastnila programu Cesta ke štěstí, trpěla jak problémům každodenního násilí, tak problémem narkomanie, zatímco studenti měli výsledky dost nízko pod průměrnou celostátní úrovní studia. Po dvouletém programu Cesty ke štěstí, bylo zjištěno, že se tyto trendy dramaticky obrátili. Škola byla prohlášena za bezdrogové a úroveň studia vystoupila poměrně vysoko nad celostátní průměr.

Podobně, ve výtržnostmi rozvrácené jižní části Los Angeles se zjistilo, že distribuce Cesty ke štěstí měla hluboké účinky. Například poté, co zarytí členové gangu četli (nebo jim byla čtena) Cestu ke štěstí, dobrovolně odstranili grafity ze 130 budov v jejich sousedství a sousedům rozdali stovky výtisků těchto brožur. Tato brožura inspirovala také potravinové akce a úklidové akce, které následovaly těsně po nepokojích v Los Angeles v roce 1992 a ty samé znovu po zemětřesení v Los Angeles v roce 1994. Jeden vůdce z komunity v Los Angeles, který vede organizaci wattový rodičů, řekl: "Rozdávali jsme nyní tuto knihu asi tak dva, tři měsíce. Kromě této konkrétní knihy se do naší komunity nedostalo nic jiného - a my vidíme změny, které musíme uvést do spojitosti s Cestou ke štěstí. "

Mezinárodně se Cesta ke štěstí pana Hubbarda také prokázala jako významný katalyzátor pozitivních změn.